< >
< >
POden v kalendariden v kalendariden v kalendari UTden v kalendariden v kalendariden v kalendari STden v kalendariden v kalendariden v kalendari CTden v kalendariden v kalendariden v kalendari PAden v kalendariden v kalendariden v kalendari SOden v kalendariden v kalendariden v kalendari NEden v kalendariden v kalendariden v kalendari POden v kalendariden v kalendariden v kalendari UTden v kalendariden v kalendariden v kalendari STden v kalendariden v kalendariden v kalendari CTden v kalendariden v kalendariden v kalendari PAden v kalendariden v kalendariden v kalendari SOden v kalendariden v kalendariden v kalendari NEden v kalendariden v kalendariden v kalendari

Zdeněk Juřica odpovídá na otázky Květy Strnadové z Trade FIDES, tradičního mecenáše babyboxů.

1.12.2012
Technicky dokonalé řešení – babybox druhé generace 
Druhá generace babyboxů začíná číslem 47 a jedná se vlastně o téměř nová zařízení. Vyrábí ji občanské sdružení Babybox pro odložené děti - STATIM a hlavním subdodavatelem je firma MONTEL Zdeňka Juřici z Náměšti nad Oslavou. Ten nám prozradil, v čem jsou hlavní rozdíly mezi starým typem a druhou generací babyboxů, co bylo nejtěžší při vývoji nového typu a co mu práce přináší.
 
Kdy jste poprvé uslyšel slovo babybox a od koho? 
Poprvé jsem slovo babybox slyšel ze sdělovacích prostředků, ale to jsem ještě netušil, že je jednoho dne budu vyrábět. A pak už přímo od Ludvíka Hesse, který se problematice babyboxů v Česku už dlouho věnuje, a přizval mne v roce 2011 ke spolupráci na vývoji a realizaci druhé generace babyboxů.
 
Čím vás projekt zaujal? Měl jste ihned chuť se „do toho pustit“? 
Protože jsem přesvědčen o prospěšnosti tohoto projektu, nezaváhal jsem ani na chvíli. V minulosti jsem organizoval hodně výrob, někdy i srovnatelné složitosti, což bylo pro tuto práci výhodou. Problémem byla zpočátku moje velká pracovní vytíženost a dost dlouho mi trvalo, než jsem vše přeorganizoval tak, abych se babyboxům mohl věnovat naplno.
 
Jak vypadal vývoj prvního babyboxu nové generace a co vám působilo v počátcích největší problémy? 
Vlastní vývoj byl opřen o zadání, které jsem dostal od Ludvíka Hesse. Ten ho vytvořil ve spolupráci s lékařským konziliem a také na základě svých dlouholetých zkušeností. Věděl totiž o všech rizikových situacích, které vznikaly za provozu předešlých babyboxů. Byla to ale hodně hrubá studie, takže detaily a jednotlivé funkce jsme dolaďovali spolu. V praxi to vypadalo tak, že jsem navrhl nějakou funkci a Ludvík Hess ji buď odsouhlasil, anebo zamítl, a tak to šlo pořád dokola. Po sestavení zadání, které už bylo technicky proveditelné, jsem přistoupil k realizaci, která je na samé hraně současných technických možností, protože se zde setkává hodně speciálních oborů.
 
Měl jste k dispozici nějaký vzor? 
Byl jsem se podívat v Třebíči na starý babybox, ale moc mi to nepomohlo, protože ten nový je již zcela odlišný. Dozvěděl jsem se ale hodně o provozu, což bylo velmi užitečné.
 
V čem je tedy nová generace babyboxů dokonalejší? 
Do nových babyboxů jsme se snažili zakomponovat všechny zkušenosti z předcházejícího období. Nejdůležitější jsou asi změny související se zapojením babyboxů do počítačové sítě. Nyní je možné zasílat signál na více pracovišť v nemocnici a do libovolné vzdálenosti od samotného babyboxu. Plocha obrazovky zobrazuje veškeré údaje o stavu boxu, ale i další důležitá data, jako například napětí zdroje, teplotu v boxu, venkovní teplotu apod. Monitorovací počítač zobrazuje aktuální obraz z boxu a ukládá videozáznam vaničky při vložení dítěte. Tehdy se také rozezní signál, který střídá hlasový instruktážní povel. Systém při alarmu automaticky rozesílá SMS a maily, a to podstatně sofistikovaněji, než tomu bylo dřív. Provoz babyboxů je možný sledovat a spravovat i přes internet.
 
A další vylepšení? 
Nový babybox má vyhřívaný plášť, horkovzdušné topení a klimatizaci, což v něm udržuje stabilní teplotu 28 stupňů, tedy ideální teplotu pro miminko. 
K zásadní změně došlo také u důležité části babyboxu, kterou vidíme z ulice, tedy u dvířek. Nyní jsou dvoukřídlá, snadno se otvírají pomocí jediného zeleně podsvíceného tlačítka. Jsou opatřena fotobuňkou, aby nemohlo dojít ke zranění miminka při jejich automatickém zavření.
A na závět výčtu - staré babyboxy byly železné lakované, nové jsou nerezové.
 
Co myslíte, komu přinášejí nové babyboxy větší komfort, miminkům, nebo personálu nemocnic? 
V podstatě všem. Snadnější je nyní otevření babyboxu a vložení dítěte, což je důležité pro nešťastnou maminku. Lepší topení, klimatizace a samostatná ventilace přináší větší komfort miminku, i když stráví v babyboxu jen jednu dvě minuty. Díky dvouúrovňové signalizaci doplněné o emaily se omezily falešné poplachy, zlevnily provozní náklady a zlepšil komfort provozu, což ocení nemocnice. A připojení na internet umožňuje mít všechny nové babyboxy neustále pod dohledem. V případě poruchy se babybox sám zablokuje a posílá každých deset minut email o poruše, což je zásadní pro servis.
 
Zažil jste nějaké krušné chvíle, kdy jste nevěděl jak dál? 
Krušné chvíle zažíváme při každé montáži nového babyboxu, většinou jsou problémy s připojením babyboxu do nemocniční datové sítě. I když se pracovníci IT tváří, že jsou nad věcí, v praxi to bývá jinak, někdy dokonce tvrdí, že něco takového není možné. Montáž a nastavení sítě se snažíme domluvit měsíc dopředu a všechny zkušenosti zakomponovat do další práce. Po každé akci vše vyhodnocujeme a děláme další opatření.
 
S kým na vývoji a výrobě babyboxů spolupracujete? 
Na vývoji aktivně spolupracuji se svým dlouholetým kamarádem ing. Slavomírem Dittrichem a jeho synem, který je specialista IT na velké datové sítě a vývoj sowtvaru.
Na výrobě se dále podílí firmy LIMID s. r. o., KOVO Cigánek a ZD Naloučany, prášková lakovna.
 
Co vám práce na tomto projektu přináší? 
Je to hlavně dobrý pocit, že se můžeme účastnit na takto prospěšném projektu.
 
A co finanční ohodnocení? 
Jelikož jsem přesvědčený o prospěšnosti tohoto projektu a vím, jak Ludvík Hess bojuje s každou korunou, která se mu čím dál hůře získává, a náklady na provoz stále rostou, snažím se hospodařit co možná nejlépe, abych se vešel do rozpočtu. O to důležitější je role sponzorů a mecenášů. Bez nich by tenhle skvělý projekt nebyl trvale udržitelný.
 
Dokázal byste popsat své pocity, když se ve zprávách dozvíte o dalším dítěti, kterému i vaše práce možná zachránila život? 
Každá zpráva o zachráněném dítěti mě samozřejmě zahřeje, na druhou stranu vždy je to trochu s napětím, jestli bylo vše také technicky v pořádku, popř. jestli se nevyskytl třeba nějaký organizační problém, na který bychom měli reagovat.