< >
< >
POden v kalendariden v kalendariden v kalendari UTden v kalendariden v kalendariden v kalendari STden v kalendariden v kalendariden v kalendari CTden v kalendariden v kalendariden v kalendari PAden v kalendariden v kalendariden v kalendari SOden v kalendariden v kalendariden v kalendari NEden v kalendariden v kalendariden v kalendari POden v kalendariden v kalendariden v kalendari UTden v kalendariden v kalendariden v kalendari STden v kalendariden v kalendariden v kalendari CTden v kalendariden v kalendariden v kalendari PAden v kalendariden v kalendariden v kalendari SOden v kalendariden v kalendariden v kalendari NEden v kalendariden v kalendariden v kalendari

Posudek Ústavu státu a práva

22.1.2005
ÚSTAV STÁTU A PRÁVA
AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY
Národní 18, 116 00 Praha 1 – Nové Město
Tel. ústř. 221990711, sekr. 224933494, fax. 224933056
e-mail: ilaw@ilaw.cas.cz
Vážený pan
Ludvík Hess
ředitel Nadačního fondu STATIM
Hájek 88
104 00 Praha 10
Věc: Stanovisko Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky: Čj. 10/05/ST
Nadační fond pro odložené děti Statim, jehož účelem je zřizování a provoz schránek pro odložené děti, jakož i podpora všech činností s tím spojených, se obrátil na Akademii věd České republiky, Ústav státu a práva, se žádostí o vyjádření k jediné otázce:
Zda realizace účelu Nadačního fondu pro odložené děti STATIM může být posuzována tak, že je v rozporu s právem.
Podle údajů vyplývajících ze žádosti nadačního fondu byla vedena široká odborná diskuze v oblastech medicínských oborů i v oblastech právních, z níž vyplynulo, že ze všech dotčených medicínských hledisek je zřízení a provoz schránek zcela jednoznačně ku prospěchu těchto dětí a experty působícími v oblasti medicíny bylo jejich zřízení doporučováno.
Dotaz na akademii věd byl položen Statimem z toho důvodu, že zúčastnění právní experti nedospěli k jednoznačnému závěru, zda realizace účelu fondu je či není v rozporu s právem.
K posouzení uvedené otázky byla Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, předložena stanoviska vypracovaná:
Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze,
Ministerstvem zdravotnictví ČR,
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR,
I. lékařskou fakultou UK v Praze, Ústavem sociální medicíny a veřejného zdravotnictví,
JUDr. Zdeňkem Šámalem, soudcem Nejvyššího soudu České republiky,
JUDr. Marií Vodičkovou, předsedkyní Fondu ohrožených dětí,
JUDr. Jiřím Starečkem, soudcem Vrchního soudu v Praze,
Doc. MUDr. Richardem Plavkou, CSc., primářem neonatologického oddělení VFN a 1. LFUK,
Prof. MUDr. Jaroslavem Živným, DrSc.
Základní teoretická úvaha spočívá v tom, zda pro činnost související se zřizováním a provozem schránek pro odložené děti, která je vedena snahou Statimu odvrátit život ohrožující důsledky po porodu odkládaných dětí, je třeba speciální právní úpravy.
K tomu je třeba si uvědomit zejména to, že moderní občanská společnost je založena na principu občanské solidarity a angažovanosti ve všech oblastech života a může být naplňována nejen činností státních institucí, ale i nestátních uskupení nejrůznějších právních forem a také jednotlivých osob. Právo je třeba vnímat v souladu s touto úvahou jako prostředek k naplňování tohoto cíle.
Ve společnosti je takto vyvíjena řada činností, zejména v oblastech sociálních, (např. pomoc přestárlým lidem nebo jiným osobám v nouzi, různé formy sponzorování, činnost přispívající k rozvoji sportovních, kulturních a vzdělávacích aktivit, a mnoho dalších), které nejsou speciálně upraveny právem, a které přesto nejsou z tohoto důvodu vnímány jako protiprávní. Je tedy třeba zaměřit se na otázku, zda posuzovaná činnost je či není v rozporu s konkrétními právními normami, neboť pouze ze skutečnosti, že neexistuje právní úprava zaměřená právě na tuto činnost, nemůže být vyvozována úvaha o její protiprávnosti.
Na základě předložených stanovisek je nutno námitky o případném rozporu s  právem posuzovat především z hlediska rozporu s mezinárodně právní úpravou, zejména Úmluvou o právech dítěte a Evropskou úmluvou o výkonu práv dětí, dále z hlediska možné trestní odpovědnosti a z hlediska kogentních ustanovení sociálně-právních předpisů.
Podle ustanovení čl. 7 Úmluvy o právech dítěte, má každé dítě od narození právo na jméno, právo na státní příslušnost, a pokud to je možné, právo znát své rodiče a právo na jejich péči. Argument spočívající v porušení tohoto článku jistě obstojí, neboť dítě odložené krátce po narození nemá možnost získat poznatky o svém genetickém původu. Vzhledem ke znění zmíněného čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte je však třeba se přiklonit ke stanovisku, že umístění dítěte do této schránky předpokládá zvýšenou možnost zachování jeho života a zdraví. Právo dítěte na život je jednoznačně převažujícím hlediskem, pokud by mělo stát proti jeho právu znát své rodiče a právu na jejich péči.
Ústav státu a práva Akademie věd ČR nespatřuje v naplnění činnosti Fondu pro odložené děti STATIM možné znaky trestného činu opuštění dítěte podle § 212 trestního zákona. Podle znění citovaného právního předpisu se uvedeného trestného činu dopustí ten, kdo „opustí dítě, o které má povinnost pečovat, a které si samo nemůže opatřit pomoc, a vystaví je tím nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví“. Odložení dítěte do speciální schránky a jeho předání zdravotnickému zařízení nenaplňuje znaky uvedeného trestného činu, neboť takovým jednáním nedojde k zákonem předpokládané újmě, spočívající v tom, že dítě bude vydáno v nebezpečí smrti nebo ohrožení zdraví. Lze dovodit, že osoba, která by dítě do schránky předala, se nedopustí uvedeného trestného činu, neboť by jejím jednáním nebyla naplněna ani objektivní, ani subjektivní stránka tohoto trestného činu.
Poslední oblastí, v níž by mohlo dojít k rozporu s právními předpisy, je oblast sociálně-právní. Nadační fond pro odložené děti STATIM zřízením a provozováním schránek, převážně zajišťováním technických a finančních záležitostí, nevykonává činnost na úseku sociálně-právní ochrany dětí, jak ji vymezuje zák. č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ani sociálně-právní činnost v jiném směru. Činnost fondu má být zaměřena pouze na vytvoření prostoru a jeho vybavení pro umístění odloženého dítěte, v němž budou zajištěny hygienické podmínky, bezpečnost dítěte proti zásahům třetích osob a návaznost na rychlá další opatření.
Všechny orgány, které se na řešení této životní situace dítěte následně budou podílet, jsou povinny nadále respektovat platné právní předpisy, tedy zajištění práva dítěte na okamžitou registraci podle zák. 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů, jeho právo na sociálně-právní ochranu podle zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a konečně právo na veškerou soudní ochranu podle příslušných ustanovení zákona o rodině č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů.
V Praze dne 27. ledna 2005
JUDr. Jaroslav Zachariáš, CSc.
ředitel ústavu